Bojíte se? V klidu, to je normální. Všichni se bojíme a Ukrajinu řešíme. Na každého to nějak dolehlo. Může válka přijít sem? Možná ano, možná ne, těžko říct. To neovlivníme. Můžeme ale ovlivnit to, jestli nás strach úplně paralyzuje. Aktuálně se to děje mnohým z nás a strach nám znemožňuje normálně žít.
Také máte známe a kamarády, kteří nakupují na Rohlíku kartony tyčinek, balení vod, tužkové baterky a jinak prepeří? Nebo že při práci na druhém monitoru sledují online přenos z Ukrajiny. Nebo takové, kteří se z toho chtějí alespoň vypovídat a říct svůj názor, co se bude dít dál? Tak to nejste sami. Možná současnou situaci tak prožíváte právě vy. Strach nás obecně zajímá a přitahuje. Znovu opakuji, je normální se bát. Tentokrát se bojuje za humny a něco takového naše generace nezažila.
Je to hustý, po dvou letech s kovidem, vystrašení, s úzkostí a nejistotou z budoucnosti, přijde tohle. Vidím to všude – mezi kamarády i klienty. Všichni jsou naprosto rozložení, apatičtí nebo po těch dvou letech asociální. Buď to sami o sobě rovnou říkají nebo to poznáte z jejich chování.
Co dělat, abyste nepřišli o rozum? Sepsal jsem pět rad, které sdílím a podle kterých sám jedu. Třeba to pomůže i někomu dalšímu. Jak psal Tomáš Šebek: Do your best and f*ck the rest! Přesný a trefný. Držte se.
1. Přijímejte informace v rozumné míře – kontrolujte zpravodajství 1x nebo 2x denně
Opravdu je potřeba mít neustálý přísun informací? Je nutné sledovat nonstop online přenos nebo neustále kontrolovat internet, co je na Ukrajině nového? Dokážete se přes to všechno soustředit i na své každodenní závazky? Kombinace strachu a FOMO (Strach, že o něco přijdeme) nás nutí to sledovat. A pokud letí jaderná hlavice naším směrem, tak o tom asi chcete vědět. Pokud by sem opravdu letěla, tak se to dozvíte i bez internetu.
2. Zůstaňte v klidu
Nadechněte se, řekněte si, že to bude v klidu a vraťte se myšlenkami do přítomnosti. Soustřeďte se. Jen tak můžete něco aktivně udělat a ovlivnit. Hysterie nikomu nepomůže. A i kdyby to dobrý nebylo a zítra skončí svět, tak je lepší dnešek aktivně prožít než ho strávit čekáním na zítřejší apokalypsu, ne?
3. Nenechte se paralyzovat strachem
Strach je fajn věc, ale všeho moc škodí. Když jsme vystrašení tak, že nejsme schopni se postarat o sebe nebo o své okolí, tak je to kontraproduktivní. A rád bych připomněl, že v Česku zatím válku nemáme. Ten strach se bude ještě hodit, pokud by k něčemu takovému opravdu došlo i tady.
4. Nezapomínejte dál žít svůj život
Jasný, teď je to čerstvý. Ale za pár let, s odstupem několika let, budeme tu situaci hodnotit jinak. Tím nechci nijak snižovat to, co se na Ukrajině děje. Je to peklo. Ale jediné, co s tím z Čech můžeme teď dělat je nějak pomoct, poslat peníze nebo tam jít bojovat. A neměli bychom zapomenout taky žít dál svůj život. Tím, že Putin vtrhnul na Ukrajinu, naše závazky nezmizely a dál musíme platit hypotéky, chodit do práce nebo se starat o děti.
5. Buďte připraveni i na horší scénáře
Připravenost snižuje stres. Nemyslím tím abyste vykoupili všechny konzervy a mouku v nejbližším Lidlu, ale je dobré eliminovat co nejvíc externích závislostí. Tak moc jsme si zvykli na Just In Time režim, tedy že vše jde objednat, že jsme extrémně zranitelní. Připravenost může znamenat třeba mít nějaký cash. Nemít všechny peníze v bance a na Revolutu. Víte, co byste dělali, když vám nepůjde den proud? Bude vám teplo? Budete mít co jíst? Bez Woltu, Dámejídlo nebo Rohlíku? Máte doma svíčku?
Osobně to vnímám spíš jako mentální a fyzickou připravenost. Těžko se může člověk postarat o své blízké, když ho každé ráno bolí záda z neustálého sezení u počítače a je celkově chabrus. Na jakýkoliv krizový scénář je potřeba být trošku ve formě, ideálně umět něco rukama a být mentálně stabilní.