Také se vám stává, že po shlédnutí videa nebo přečtení článku na internetu nevěřícně kroutíte hlavou? Cítíte se zahlceni informacemi a marníte čas filtrováním mezi ověřenými informacemi a dezinformacemi?
Falešné zprávy, hoaxy neboli dezinformace se staly aktuálním problémem naší společnosti. Až dvě třetiny zpráv na internetu jsou považovány za poplašné. Za dezinformace se považují nepravdivé nebo zavádějící informace, které jsou publikovány za účelem ekonomického výdělku nebo ovlivnění veřejného mínění. Naopak mezi dezinformace se nezahrnují chyby, parodie nebo vyhraněné komentáře, které lze identifikovat.
Na MIT analyzovali 126 tisíc tweetů, které tři miliony uživatelů rozeslaly mezi léty 2006 a 2017. Zjistili, že falešné zprávy jsou přibližně sedmdesátkrát víc přeposílány než zprávy pravdivé. Studii ověřovalo šest nezávislých kontrolních týmů. Zdroj? Tady Případně tady originál přímo na stránkách MIT.
Jak získat nad obsahem informací kontrolu?
Obecnou radou je upřednostňovat placená média před těmi zdarma. Je to sice ekonomicky náročnější, ale snížíte riziko četby dezinformací. Další výhodou pak je, že přímo podporujete autory, jejichž obsah konzumujete nebo že nejste tolik vystaveni nekonečné reklamě. Nezapomínejte na starou dobrou pravdu: Pokud neplatíme za produkt, sami jsme produktem! To platí všude na internetu, tedy i na zpravodajských serverech. Věděli jste mimochodem, že náš mozek má schopnost rychlého a pomalého myšlení? Rychlé myšlení je reflexivní a proto náchylnější věřit polopravdám. Když za obsah neplatíme, jak jinak přitáhnout v super konkurenčním prostředí čtenáře a pozornost než něčím bombastickým? Na tomto principu funguje tzv. Clickbait. Jak může vypadat clickbait v extrémním případě? Koukněte na seriál.
Pár jednoduchých tipů, které pomohou rozlišit mezi seriózní a falešnou zprávou
- Kdo je autorem? Zjistěte více o autorovi článku a ověřte, zda existuje a čím se zabývá. Zkuste dohledat jeho fotku nebo dohledat existenci instituce, která zprávu publikovala.
- Kdy byla informace publikována? Jedná se o aktuální nebo sdílený obsah? Mějte na paměti, že některé zprávy kolují na internetu i několik let.
- Co je účelem publikování zprávy? Zkuste se zamyslet nad důvodem zveřejnění zprávy. Má zpráva jen informovat, ovlivnit nebo něco prodat? Pokud zpráva obsahuje již zmíněný proklik tzv. clickbait, pravděpodobnost hoaxu je vyšší.
- Dá se informace ověřit? Informace by měla být dohledatelná i v jiných zdrojích. Autor by měl rovněž uvést zdroje.
- Shoduje se titulek s obsahem článku? Pokud se titulek neshoduje s obsahem, pak jste téměř jistě narazili na klamný obsah.
- Jakou emoci ve vás informace vyvolala? Je zpráva emotivní? Dezinformace jsou zpravidla šokující, vyvolávají pochybnost nebo úzkost. Právě emoce jsou součástí našeho tzv. rychlého myšlení, které je zranitelnější a dobře ovlivnitelné. Platí, že emoce jsou důležitější než fakta.
- Je sdílení zpráv bez rizika? Promyslete, zda je nutné zprávu sdílet. Pokud ve vás informace vyvolala emoce a potřebu okamžitě sdílet, je dost možné, že se jedná o dezinformaci. Pokud si nejste jistí, nesdílejte.
Nedůvěřuj, raději prověřuj a informuj
Weby internetembezpecne.cz, hoax.cz a manipulatori.cz se věnují vyvracení falešných zpráv. Je mnoho způsobů, jak informace ověřit. Na to ale většinou nemá nikdo čas a emoce jsou prostě rychlejší. Základem by tak mohla být otázka: Je to reálné? Obecně známé „Pošli to dál a budeš šťastný“ nefungovalo před 20 lety a nefunguje ani dnes. Upřednostněte vaše pomalé (logické) myšlení před rychlým (spontánním).
Proberte téma falešných zpráv také s vašimi prarodiči a dětmi, tyto skupiny jsou nejvíce ohroženy. Poraďte jim, že se nic nestane, když na zprávy falešné zprávy urgující nějakou činnost, nebudou reagovat.
Poznat pravdu na internetu se stává těžším a těžším. Možná jste už slyšeli o technologii Deep fake. Jde o falešná videa, která není zase tak těžké vyrobit. Stačí nějaký výpočetní výkon, herec a záběry osoby, kterou chcete „nafejkovat“. Dovednost rozeznat mezi pravdou a dezinformací se bude hodit vám i vašim blízkým.
