Mám za sebou takový těžší období. Jsem rád, že můžu napsat ten minulý čas. Samý zařizování, řešení, organizování, neustálá dostupnost, už jsem z toho byl fakt vyčerpanej. Už od otevření očí jsem byl ve stresu, co všechno ten den musím zařídit a večer jsem se těšil na spánek, že budu mít chvíli klid. Navíc jsem cítil, že se mi vytratila prostá radost z obyčejného bytí.
Taková malá podzimní depresička bych řekl. Asi ta tma a zima nebo co.

Naštěstí (nebo naneštěstí?) má moje tělo asi dva roky novou funkci – hardstop. Ten vypadá tak, že mi je pár dní fakt zle a jsem v podstatě nepoužitelnej. První den jen spím, druhej den je mi už jen špatně, ty další už jsem hlavně jen podrážděnej a nepříjemnej. Promiň Zuzi! : )

Teď už jsem lepší, ale musel jsem se pozastavit a uvědomit si, že:
– nemusím být všude
– nemusím přečíst všechny články a vidět všechny videa na netu
– stejně nemůžu stihnout všechno, co bych rád
– ten tlak na sebe uvaluju jen já sám
– mam asi špatně nastavený priority

Přetřídil jsem priority, rozhodl se si toho tolik nenakládat, být prostě jenom víc šťastnej a zkusit zavést čtyř sektorový systém na úkoly. Cílem je se zaměřit na důležité a urgentní věci, snažit se proaktivně pracovat na důležitých neurgentních věcech (Aby se z nich právě nestávaly ty, co hoří). No a těmi ostatními, nedůležitými, se zabývat jen okrajově. Gró je samozřejmě správně roztřídit to co je opravdu důležité a co ne. O tom možná někdy příště, to je na delší diskuzi…

  Důležité Nedůležité
Hoří sektor 1 sektor 3
Nehoří sektor 2 sektor 4

 

Uvidíme jak a jak dlouho mi to bude fungovat. Říkám si, že přicházející svátky klidu a míru by mi moje nový techniky a předsevzetí mohly pomoct otestovat. Uvidíme. : )